Jdi na obsah Jdi na menu
 


VII. Skutky a Zjevení

SKUTKY APOŠTOLŮ

Většina z nás si z hodin náboženství pamatuje, že Lukášovo evangelium a Skutky apoštolů jsou dvojdílo, které napsal sv. Lukáš. Název „Skutky apoštolů“ není od sv. Lukáše, ale byl připojen ve 2 st. po Kr. Ve starověké literatuře se pod podobnými názvy označovaly knihy o skutcích hrdinů a jejich životě (např. Skutky Alexandrovy). V novozákonních Skutcích však nejde jen o skutky všech apoštolů, ale o šíření evangelia a rozvoj církve. Navíc nejsou to dějiny apoštolů, protože se jedná hlavně o Petrovi, Janovi, Jabuku st., Jidášovi a samozřejmě o Pavlovi, toho ale autor Sk mezi ně nepočítá. Tato kniha je, jako evangelia, osamoceným literárním druhem. Dokonce se od nich liší i další „apokryfní“ Skutky (knihy podobného obsahu, které nebyly zahrnuty do Bible – viz Cesta 1/06)

 

 

 

Historická spolehlivost

Jak již bylo řečeno v úvodu, můžeme Sk přirovnat k historickým knihám. Musíme však být opatrní, protože autor je nepsal jako kroniku, kam se zaznamenávají přesně historické události. Záměrem k napsání bylo popsat šíření evangelia a co se událo po Ježíšově nanebevstoupení. To je velké úskalí víceméně všech biblických knih: lidé je berou jako doslovný popis události. Správnější je zaměřovat se na smysl než na „plášť“, do kterého je ten smysl zahalen. Nikterak to však neubírá na spolehlivosti této knihy. V některých částech je znát, že autor neměl úplné informace.

 

Autor a adresáti

Z úvodu tohoto díla je jasné, že jej autor píše jako pokračování svého evangelia. Můžeme tedy vyjít z podobných závěrů. Tradice autorství přisuzuje spolupracovníku sv. Pavla – lékaři Lukáši. O této problematice jsem již psal minule.

Jako u evangelia, tak i zde zastupuje adresáty z řad pohanokřesťanů Teofil. Lukáš  chtěl poučit své čtenáře o duchovní síle církve a povzbudit je ve svědectví pro Krista ve svém prostředí. Tuto úlohu vlastně plní dodnes – zvláště  v době velikonoční, kdy má pevné místo v liturgii.

 

 

 

Doba a místo sepsání

Podle některých církevních otců nebyly Skutky napsány až po smrti sv. Pavla, protože tam o ní není zmínka – tedy po r. 63. Dnes ovšem, že byly napsány až po Lukášově evangeliu (kolem r. 80), tak můžeme Skutky datovat nejdříve do 80. let. Je ovšem těžké určit časový odstup od sepsání evangelia a Skutků, můžeme však uvažovat o několika letech. Pozdější datování je obtížné přijmout, protože již byla známá sbírka Pavlových listu a o té není ani zmínka.

Skutky byly napsány s největší pravděpodobností v Acháji (dnešní Turecko), jak o tom hovoří tradice.

 

ZJEVENÍ APOŠTOLA JANA

Tato kniha je pomyslným zástupcem prorockých knih v NZ. Je také známá pod původním řeckým názvem – Apokalypsa. Také Zjevení v NZ zastupuje samostatný literární druh, tzv. apokalyptiku. Což jsou knihy, které obsahují vidění budoucích událostí, především konce světa a toho, co bude po smrti. To vše je vyjádřeno nápadnými symboly a obrazy. K tomuto literárnímu druhu můžeme přiřadit také některé knihy SZ: knihu Daniel a některé části prorockých knih.

 

Obrazná řeč

V knize Zjevení je docela patrná „hra“ s čísly. Nejznámější je asi označení satana číslovkou 666. Toto číslo je výslovně „číslo člověka“, tedy lidské osoby. Ve starověku mělo každé číslo svůj symbol: 3 – tři strany trojúhelníku, to, co je uzavřené, hotové; 7 – dokonalost; 12 – číslo Božího lidu, počet izraelských kmenů; 6 – polovina 12 nebo 7 bez 1, tedy nedokonalost, zlo. Pravděpodobně nejsprávnější význam 666 je tzv. gematrie. Jedná se o záměnu písmen za jejich číselné hodnoty (v hebrejštině jsou číslovky nahrazeny písmeny). Z tohoto pohledu se zdají být nejpravděpodobnějším výkladem slova „císař Nero“ v hebrejštině. Nemyslí se ovšem Nero, ale spíše císař Domicián („nový Nero“, vládl v letech 81-96 po Kr.), který velmi horlivě a brutálně potíral křesťany.

Je ovšem třeba mít neustále na paměti, že výklad některých částí této knihy se opírá o domněnky a že ani nejučenější biblista není schopen podat jistý smysl všech míst tohoto spisu!!!

 

 

 

Adresáti, doba a místo sepsání

Na začátku knihy jsou zmíněny církevní obce v západní části Malé Asie. Jelikož je jich 7 (číslovka plnosti), můžeme k adresátům knihy připočíst také všechny ostatní církevní obce, tedy i naší – Dolní Bojanovice.

O dobu vzniku jsou dodnes spory, ale pravděpodobnější je, že byla napsáno mezi léty 91 – 95 po Kristu.

O místu sepsání tradice říká, že to bylo při Janově nuceném pobytu na ostrově Patmos v Egejském moři, dnes se badatelé kloní i k jiným místům v oblasti.

 

 

 

Smysl pro dnešní dobu

Symboly použité v knize nám dnes mohou připadat cizí, protože kniha byla psána především pro lidi, kteří těmto symbolům rozuměli. Nicméně tento spis nás může obohatit i dnes. Zjevení můžeme chápat jako knihu útěchy pro křesťany v nouzi, v hrozícím nebezpečí a pronásledování. Zvěstuje, že Bůh má dějiny pevně v rukou i přes zlo, se kterým se člověk momentálně setkává. Ubezpečuje, že Kristus je vítězný Pán dějin a jeho snoubenka – církev - je nezničitelná. Zranitelní jsou ovšem jednotliví věřící a proto musí vytrvat ve víře a v životě s ní.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář