Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stručný úvod do 1. a 2. listu Korinťanům

1) Adresáti dopisů; dobové souvislosti: Město Korint bylo u šíje mezi Řeckem a poloostrovem Peloponés založeno už někdy v 10. stol. př. Kr., ale přesto bylo v době Pavlově poměrně nové a moderní. R. 146 př. Kr. byl totiž Korint totálně zničen římským vojskem. Teprve Caesar nechal r. 44 př. Kr. (rok Caesarova zavraždění) založit město nové, jež se stalo hlavním městem provincie Achaia (sr. Sk 18,12). Obyvatelstvo (snad až ½ milionu – jedno z největších měst v Římské říši) nového města bylo především římské, žili zde ovšem i Židé a další obyvatelé z Orientu. Město bylo smutně proslulé svou nemravností. V blízkosti Korintu se každé dva roky konaly istmické hry – druhé nejvýznamnější hned po olympijských – se sportovními a múzickými soutěžemi, vítězové dostávali borovicový věnec (sr. 1 Kor 9,24-27: „Nevíte snad, že ti, kteří běží na závodní dráze, běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? ...Oni to podstupují pro pomíjitelný věnec, my však pro věnec nepomíjitelný...“).

2) Doba a místo sepsání: Oba listy byly sepsány v letech 55-57 po Kr.; někteří biblisté kladou vznik obou listů už do roku 54. 1Kor byl sepsán v Efesu (1 Kor 16,8); 2 Kor pravděpodobně v Makedonii, snad ve Filipech. Adresáty jsou samozřejmě korintští křesťané; o Pavlově autorství není pochyb.

3) Účel a okolnosti sepsání listů: Křesťanství přinesl do Korintu apoštol Pavel na své 2. misijní cestě asi r. 50. Pavel zde tehdy působil nejméně 18 měsíců (Sk 18,11). V NZ máme dva listy Korinťanům. Lze ovšem s jistotou říci, že jich Pavel korintským křesťanům napsal víc. 1 Kor 5,9 ukazuje, že před 1 Kor už poslal do Korintu jeden list („Napsal jsem vám v listě, abyste neměli nic společného se smilníky...“). 2 Kor 2,4 a 7,8 hovoří téměř jistě ještě pro třetí list před 2 Kor („Psal jsem ve velké stísněnosti a se sevřeným srdcem, s mnohými slzami...“). Z pravděpodobných 4 listů do Korintu se nám tedy zachoval 2. (náš 1. list) a 4. (náš 2. list). 1. a 3. list se nedochovaly. Co vedlo k sepsání listů? Ve svém prvním listu Pavel reagoval na vážný morální prohřešek v Korint. církvi (sr. 1 Kor 5,9). Později se k Pavlovi dostaly zprávy „z domu Chloé“ (1 Kor 1,11) o štěpení věřících v Korintu. Kromě toho zřejmě od Korinťanů dostal dopis s konkrétními dotazy. Pavel reagoval svým druhým listem (náš 1 Kor – na otázky odpovídá v kap. 7-14)). Potom se Pavel dověděl, že v Korintu stále panují spory, vypravil se tam tedy osobně, ale vrátil se s nepořízenou. Proto ve velkém smutku píše třetí list (sr. 2 Kor 2,4). Ten zřejmě zapůsobil – od svého posla Tita se Pavel dozvídá, že se Korinťané dali na pokání. Píše s radostí čtvrtý list (2 Kor), ale v průběhu psaní se zřejmě dovídá o tom, že do Korintu dorazili nepraví učitelé, kteří zpochybňují Pavlovu autoritu a hlavně jeho učení, a proto mění tón a naléhavě svou autoritu obhajuje (2 Kor 10.-13. kap.).

4) Hlavní důrazy listů: Zvláště 1 Kor nás seznamuje s životem prvních křesťanů v prostředí antického velkoměsta. Důležité jsou i Pavlovy konkrétní postoje k otázkám jednoty (1 Kor kap. 1-4), mravnosti (kap. 5-6), manželství a panenství (7. kap.), duchovních darů a charismat (kap. 12-14). Nutno dodat, že některé Pavlovy odpovědi jsou dobově podmíněné (maso obětované modlám (kap. 8-10), závoj žen (11,2-16)). V 1 Kor nacházíme zřejmě nejstarší písemnou zprávu o ustanovení eucharistie (11,23-26) a nejstarší vyznání víry (15,3-5); Pavel zde také zdůrazňuje skutečnost Kristova zmrtvýchvstání (15. kap.). Velmi známá je „velepíseň lásky“ (13. kap.), kterou známe ze svatebních obřadů a jež zásadně ovlivnila např. život sv. Terezie z Lisieux... 2 Kor je nejosobnějším Pavlovým listem (v tomto je s ním srovnatelný jen list Gal), zvláště kapitoly 10-13 nám dávají poznat mnohé z apoštolova života.