Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stručný úvod k evangeliu sv. Lukáše

1) Autorství evangelia: Lukášovo evangelium je jediným evangeliem, které má v NZ pokračování – knihu Skutků (Sk) od téhož autora. Ani jeden z těchto spisů nepodává o autorovi konkrétní svědectví, na rozdíl od některých starokřesťanských autorů. Biskup Irenej (130-202) píše: „Lukáš, průvodce Pavlův, sepsal v jedné knize Pavlem zvěstované evangelium.“ Muratori (konec 2. st.) uvádí: „Třetí evangelium podle Lukáše. Sepsal je lékař Lukáš po Kristově nanebevstoupení, když ho předtím Pavel vzal s sebou jako znalce cesty.“ Míněn je lékař Lukáš, se kterým se setkáváme jako s Pavlovým průvodcem na cestách (Kol 4,14: „Pozdravuje vás milovaný lékař Lukáš…“; Filem 24; 2 Tim 4,11: „Jediný Lukáš je se mnou.“). Každopádně byl autor vzdělaný člověk (jeho řečtina je nejlepší ze všech evangelií), pravděpodobně křesťan z pohanství.

2) První adresáti: Lukáš se v úvodu obrací k Teofilovi (Lk 1,3). Může jít o konkrétního člověka, ale snad i o symbolickou postavu (Teofil = „Milovník Boha“), která zastupuje ostatní adresáty evangelia, především křesťany z pohanství.

3) Doba a místo sepsání: Je jisté, že Lk čerpá z nemalé části z Mk; má ovšem i vlastní prameny – zřejmě ústní i písemné, které pečlivě prostudoval a vyhodnotil (Lk 1,1-4). Samozřejmě můžeme předpokládat, že vydatně čerpal i z kázání apoštola Pavla. Lk sepsal toto evangelium buď už před rokem 70 (tomu nasvědčuje např. to, že ve Sk, sepsaných o něco později než Lk, ještě není zmínka o Pavlově smrti – r. 67), anebo – pravděpodobněji – až v letech 80-90 po Kr. Tradice hovoří o sepsání evangelia v Řecku.

4) Rozdělení evangelia: Lk má sice méně kapitol než Mt (24 oproti 28), ale jsou delší; jde proto co do počtu veršů o nejdelší evangelium. První dvě kapitoly jsou věnovány Ježíšovu dětství, následují texty čerpané především z Mk (Lk 3,1-9,50); od 9,51 začíná „zpráva o cestě“: jde o Ježíšou cestu do Jeruzaléma vstříc smrti a vzkříšení. Lk 18,15-24,12 se znovu do značné míry překrývá s Mk (samozřejmě s jinými kapitolami). Kap. 22-24 jsou věnovány jádru evangelia – Ježíšovu utrpení, smrti a vzkříšení.

5) Charakter evangelia: U Lk nacházíme některé z nejkrásnějších textů celé Bible. Heslovitě si naznačme některé hlavní důrazy třetího evangelia: a) Lk jako jediný nám zprostředkovává krásné modlitby přítomné i v breviáři (Lk 1,46-55 (Magnificat); 1,68-79 (Zachar. kantikum); 2,29-32); b) Ježíšovo milosrdenství k hříšníkům: marnotrat. syn (Lk 15,11-32); žena - hříšnice (7,36-50); Zacheus (19,1-10); pouze u Lk jsou zachycena Ježíšova slova vůči lotru po pravici (Lk 23,43); c) soucit s chudými a nebezpečí majetku: „blahoslavení chudí“ (Lk 6,20); boháč a Lazar (Lk 16,19-31); chamtivý boháč (Lk 12,13-21); d) ze všech evangelistů věnuje Lk největší pozornost Panně Marii (zvl. v 1. a 2. kap.) a celkově i kladné úloze žen (Lk 1,5nn; 2,36; 8,2; 10,38-42; 21,1-4 atd.). e) Lk také bývá nazýván evangeliem Ducha svatého (viz např. Zvěstování – Lk 1,35; dále 4,1; 10,21 atd.) a evangeliem radosti (Lk 2,10; 10,20; 24,52-53 – závěr evangelia: „…potom se s velikou radostí vrátili do Jeruzaléma...“).