Jdi na obsah Jdi na menu
 


01) Vezmi a čti - úvod

Program „Vezmi a čti“: poznejme lépe Nový Zákon!

 

Všichni, kteří se ke „společné“ četbě NZ chtějí přidat, mohou začít 6. 9. 2010 1. kapitolou sv. Matouše.

 

Prosím, využijme tuto příležitost k bližšímu seznámení s Kristovým slovem... Vždyť: „Kdo nezná Bibli, ten nezná Krista!“ Udělejme něco pro to, abychom svého Pána lépe poznali!

 

 

Pár dobrých rad a pravidel:

Na každý den v týdnu připadne jedna kapitola. Neděli vynecháváme, protože by měla patřit nedělním textům (samozřejmě je možné si je přečíst v sobotu a sobotní kapitolu naopak v neděli).

 

Pokud něco funguje, nerušte to! Mám tím na mysli např. situaci, kdy si někdo čte denně či téměř denně mešní evangelium a chce raději u tohoto systému zůstat. Bylo by škoda rušit něco, co je osvědčené. Buď si k tomu pravidelnou četbu NZ přidejte (1 kapitola zabere cca 5-10 minut), anebo – pokud by to bylo příliš náročné – zůstaňte „jen“ u svého způsobu četby.

 

Nebojte se číst i s dětmi. Celá kapitola by pro ně možná byla příliš – vyberte třeba jen jeden odstavec  nebo několik vět. Můžete si o nich s dětmi i popovídat. Možná často s překvapením zjistíme, že děti leckterým místům z Písma rozumějí lépe než my dospělí.

 

Lépe „málo“ než nic. Tedy: je lepší si text jen přečíst (pokud možno poté, co jsme se alespoň krátce pomodlili k Duchu sv. či jinak) než toužit dlouze rozjímat – a potom neudělat nic... I když někdy vynecháme, nevzdejme to – kapitolu si buď dočtěte další den nebo i vynechte.

 

 

Jak NZ číst, jak nad ním rozjímat a modlit se?

 

Nejdůležitější zásada: vytrvat! Vytrvalost s věrnost jsou základem každého vztahu – i vztahu k Bohu. V průběhu četby samozřejmě zřejmě přijdou chvíle, kdy nás to nebude bavit nebo nebudeme „stíhat“... Nedejme se odradit. Věřím, že dřív či později uvidíme ovoce své snahy.

 

Následují některé způsoby četby Písma či modlitby nad ním:

 

Nejjednodušší: začít opravdu krátkou modlitbou (to bude platit i v dalších bodech) – např. k Duchu sv. či naučenou modlitbou – a potom si text jednoduše přečíst.

 

Text si pozorně přečíst, některé části si zvýraznit a potom se k nim ještě jednou nebo několikrát vrátit. Pokud si kapitolu čteme už ráno, můžeme si některou větu nebo myšlenku zapamatovat a nechat se jí celý den doprovázet.

 

Rozjímání nad textem. Celou situaci si mohu představit, „vstoupit“ do ní, vyvodit závěry či předsevzetí pro svůj život.

 

Modlitba nad textem. Na základě přečteného Božího slova mohu Pána prosit, vyznávat své hříchy, chválit ho, děkovat mu...

 

Mám se modlit proto, abych odlišil četbu Bible od četby jakékoliv jiné (byť i duchovní) knihy. A ještě více proto, že Duch svatý, který kdysi vedl pisatele Božího slova, chce nyní vést i mě, abych toto slovo co nejlépe chápal, abych podle něj co nejopravdověji žil, aby mě toto slovo mocí téhož Ducha co nejhlouběji proměňovalo. Četba Písma – pokud k ní přistupujeme s vírou – je přece setkáním s živým Bohem. Na takové setkání se jistě sluší aspoň krátce připravit… Učme to i děti, které si z Písma čtou, anebo kterým my dospělí předčítáme. Ukazujme jim, že Bibli máme brát do rukou s velikou úctou i vděčností. Způsob modlitby si dozajista může určit každý sám; pro ty, kteří by v tomto směru potřebovali trochu pomoci, uvádím několik konkrétních návrhů:

 

Modlitba ze začátku denní modlitby breviáře: „Pane, otevři mé rty. – A má ústa tě budou chválit. Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku… Amen.“

 

Podobně jako při četbě evangelia při mši sv. – dělám si křížek na čelo, ústa a hruď a při tom se mohu v duchu či nahlas modlit tato anebo podobná slova: „Dotkni se, Pane, mého rozumu, mých úst i mého srdce, abych tvému slovu rozuměl, abych ho zvěstoval a abych podle něj žil.“

 

Mohu použít následující modlitbu (případně si složit, napsat a naučit se nějakou svoji vlastní):

„Bože, můj Otče, chválím tě za to, že jsem tvým dítětem. Dej, ať skrze četbu tvého slova vzrůstá moje důvěra i poslušnost vůči tobě. Ježíši, můj Vykupiteli, chválím tě za to, že jsi mým bratrem. Pomoz mi, ať tě skrze tvé slovo stále lépe poznávám a ať roste mé přátelství vůči tobě. Duchu svatý, zdroji pravé lásky a moudrosti, chválím tě za to, že jsi mým průvodcem na cestě životem. Dávej mi všechny dary, které potřebuji k tomu, abych tvé slovo chápal, aby toto slovo uzdravovalo a proměňovalo mé kamenné srdce a aby v mém životě přinášelo hojný a trvalý užitek. Amen.“

 

Samozřejmě se lze modlit i jakýmkoliv způsobem svými vlastními slovy.

 

Mohu začít i křížem a docela „obyčejnou“ naučenou modlitbou – Otče náš, Zdrávas…

 

Na závěr si připomeňme, že ať už se modlím jakkoliv, vždy by měla být v mé modlitbě – třeba i skrytě – přítomná zásadní otázka: Co mi, Pane, právě dnes chceš skrze své slovo říci?

 

Více si můžete přečíst v knížce o. Petra Karase „Boží slovo na každý den“ (stále k dispozici v sakristii).